Dobrý den, vážení zastupitelé.
K akci „Výstavba Kulturního centra v Rožnově pod Radhoštěm“ se stále vyjadřují hlavně ekonomové, technici, marketéři, novináři, politici… Ráda bych vám řekla, jak to vidí žena, celoživotní pedagožka, podporovatelka a propagátorka dobré kultury všeho druhu, matka a babička.
Vážení zastupitelé města Rožnova, obracím se na vás a prosím vás! Začněte co nejdříve stavět Kulturní centrum. Pokračujte s dobrou vůlí k cíli. Jiná cesta není možná. Zvolte variantu A. Varianta B, která představuje nový projekt, a jakékoliv oddalování stavby bude znamenat, že další generace mladých lidí, ale i ještě žijících seniorů budou „ošizeni a okradeni“ o možnost mít brzy v místě bydliště důstojný kulturní stánek.
Proč naše děti a naše vnoučata musejí po dlouhé období, už nejméně po dobu devíti let, jezdit za předtanečními a tanečními kurzy, za maturitními plesy a vůbec za solidní kulturou do Valašského Meziříčí, do vesnice Zašová či jinam?? Protože se v Rožnově skutečně „politikaří“ a zastupitelé, námi voleni, se nejsou schopni spolu domluvit bez ohledu na politický „dres“ na řešení tak nechutně dlouhé kauzy – výstavby tolik potřebného kulturního zázemí, a hlavně navíc – na kvalitní úrovni. Rožnov stárne. Z celkového počtu obyvatel (16398) připadá na 100 dětí 160 seniorů. Je to údaj z roku 2020, srovnávám s rokem 2008, kdy bylo na 100 dětí 120 seniorů. Je třeba dětem, mládeži, studentům město zpříjemnit nejen po stránce sportovní, ale i kulturní. Snažme se je zde udržet, aby neodcházeli, aby se po studiích zase rádi vraceli do městečka pod Radhoštěm, kde budou výborné podmínky pro jejich kulturní vyžití. Krásné město Rožnov si to zaslouží a mladou generaci potřebuje!
Přidávám důležitý údaj: vzdělanostní úroveň města Rožnova je charakterizována také i příznivým číslem, žije zde 16,4 % vysokoškoláků oproti okolním městům, kde jde o cca 10 – 13 %, a celorepublikově toto číslo činí 13,2 %. Údaje jsou čerpány ze Strategického plánu rozvoje města Rožnova p. R. na roky 2021 – 2030. Stav ke dni 4. 1. 2021. V Rožnově také dochází, uvedu jako příklad firmu ON SEMI, k další významné modernizaci technologií, jak o tom hovoří inženýr Cáb, dále i nově otevřené datové centrum firmu Anafra. Je třeba kromě nabídky perspektivního zaměstnání ujistit mladé rodiny, že přicházejí do města s vybudovanou výbornou kulturní infrastrukturou – předpokládá se kino, divadlo, společenský sál. A navíc: Rožnov – obec s rozšířenou působností – má tedy regionální význam i pro oblast kultury. Je spádovou oblastí pro všechny okolní vesnice. Uvědomujete si, že jde o 35 175 obyvatel v rámci Správního obvodu obce s rozšířenou působností?
V čem vidím já, celoživotní pedagog a propagátor dobré kultury všeho druhu, velké nebezpečí a mám strach z napáchání ještě větších škod? Že se kvůli dalšímu oddalování realizace Kulturního centra zpřetrhají naše kulturní a společenské vazby, zvyklosti, úroveň, na což jsme v Rožnově byli hrdí a mnozí nám to záviděli. Myslím, že už se to děje… lidé zpohodlní a odvyknou, budou sedět u televizních obrazovek a počítačů. Je známo, že pěkné a kulturní prostředí navíc i vychovává!
Mrzí mě, jsem zklamaná, že je ohrožena moderní dřevěná a přívětivá stavba, kterou by nám mohla závidět i jiná, větší města, mohli by ji obdivovat stálí i náhodní návštěvníci našeho města. Rožnov na mapě republiky je velmi známá a vyhledávaná lokalita. V Rožnově není lákadlem jen skanzen, mohlo by jím být i nové Kulturní centrum – také pro účinkující – herce, divadelníky, hudební tělesa, sbory, zpěváky atd. atd.
Prosím, jen ne beton, jen ne cihly! Ve světě jsou moderní dřevostavby.
Podceňování úrovně českých architektů a jejich projektů v oblasti dřevostaveb, a navíc u nás na „dřevěném“ Valašsku, je nezodpovědné. Je třeba mít zdravou odvahu a nadhled jít i do těžkých rozhodnutí. Čas ukáže, že je to správná cesta!
Na závěr mně dovolte přečíst citát z Katalogu návrhů pro architektonickou soutěž na Kulturní centrum v Rožnově z ledna 2017. Autorem je Martin Rajniš, jeden z nejvlivnějších českých architektů, urbanista a spoluzakladatel České komory architektů. „Bez krásy, přátelské, svobodné a přítulné architektury neexistuje spokojená a svobodná společnost.“
Iva Vodičková, pedagožka žijící v Rožnově padesát let a čekající na slibovaný důstojný kulturní dům
Souhlasím stoprocentně s otevřeným dopisem paní profesorky Vodičkové.
Rožnov p. R. nutně potřebuje co nejdříve kulturní centrum, protože spousta občanů našeho města kulturní a společenské návyky má, pouze je nemá již několik let kde realizovat.
I když vedení města kultura zřejmě nechybí, není správné ji těm, kterým schází upírat.
Mgr. Eva Lukášová
Ano, kultura dělá z lidí lidi. Ale posuzovat investiční akci optikou kulturního deficitu města, obhajovat potřebu výstavby centra a zcela opomíjet ekonomické dopady, které do budoucna přímo ovlivní uspokojování jiných – a bohužel mnohem méně zbytných potřeb občanů Rožnova, to není nic jiného než kulturní populismus. Nechápejte mě zle, samozřejmě kulturní centrum město jakým je Rožnov, potřebuje. Jsou ale věci, které je nutné před uspokojením této potřeby upřednostnit. A co je vůbec nejpodstatnější – absolutně nevidím, že by současné vedení města vyhodnotilo příčinu současného stavu, kdy máme rozestavěné centrum, prachbídný projekt… kde jsou popsány příčiny a odpovědnost za tento stav?