Dobrý den,
nejsem spokojena s odpověďmi paní místostarostky na petici občanů, ani s celým průběhem
vedení diskuze s občany v tak zásadní věci, jakou je proměna významné části Rožnova, tj.
Nábřeží Dukelských hrdinů (dále jen Nábřeží DH). Chci se dotknout jen některých spíše
„netechnických“ aspektů, které tíží dle náhodných rozhovorů s obyvateli naší lokality nejen
mě.
1. O záměru revitalizovat Nábřeží DH jsem se poprvé dozvěděla, stejně jako pravděpodobně
ostatní občané, z článku v lednovém Spektru Rožnovska. V odpovědi ze dne 12. 4. na petici
občanů paní místostarostka sice zmiňuje, že „se pozastavujete nad skutečností, že tato věc
nebyla s dotčenými občany diskutována…“, ale proč tomu tak bylo, neodpověděla.
Dotaz: Proč nebyli občané dříve seznámeni se záměrem města revitalizovat Nábřeží
DH a nebyli vyzváni k vyjádření svých názorů?
V poslední době jsem např. zaregistrovala, že se tomu tak děje v případě dětského hřiště na
Záhumení a revitalizace sídliště Koryčanské Paseky, a to formou příspěvku/upozornění do
mobilu v aplikaci Mobilní rozhlas. Proč tomu tak nebylo v případě revitalizace Nábřeží
DH, třeba i jinou formou než v aplikaci Mobilní rozhlas?
2. Byla na projekt vypsána architektonická soutěž?
Pokud byla vypsána architektonická soutěž, kolik se sešlo návrhů, a podle jakých kritérií byl vybrán
ten vítězný? Pokud ne, požaduji zpracování nezávislého oponentského posudku na
zpracovaný projekt. Myslím, že by bylo zajímavé dozvědět se, jak hodnotí zpracování
projektu odborná veřejnost.
Dva představené obrázky vizualizace neumožňují celkový dojem Nábřeží DH po provedení
revitalizace. Nezpochybňuji to, že „stromořadí jsou typickým krajinným prvkem,“ avšak dle
mého názoru tam, kde je k tomu prostor a vhodné životní podmínky pro rostliny. Při pohledu
z lávky směrem k Černé hoře je velmi malebný pohled, ohraničený z pravé strany vzrostlým
parkem a vlevo řadou rodinných domů většinou v zeleni; uprostřed se vyjímá řeka, a bohužel
i nešťastná frekventovaná komunikace. Zdá se mi, že stromořadí a keře uprostřed ten
prostor roztříští, směrem k rodinným domům ho výrazně zúží a je otázkou, zda optické
zúžení cesty je z hlediska bezpečnosti provozu ideální.
Situaci nelze srovnávat se situací na Tyršově nábřeží, kde je mnohem více místa jak pro
vzrostlé stromy, tak pro travnaté plochy a cyklostezku, dokonce i pro několik laviček.
3. Využití chodníku na straně Bečvy
Ano, souhlasím s tím, že klidná procházka po samotném Nábřeží DH není možná. Není však
pravda, že by se chodník nevyužíval. Asi se sice nevrátí doby, kdy právě po této straně
chodníku proudily davy dětí v době školních výletů, nebo mladých lidí na koncerty na
koupališti/v kempu aj. Ale i individuální turisté a návštěvníci Rožnova, pokud jdou po
Nábřeží, volí raději chodník u Bečvy a dívají se do řeky, někteří se o zábradlí i opřou a
pozorují život v řece. Občané Rožnova jsou si jistě vědomi, že ani chůze po cyklostezce na
druhém břehu Bečvy, kde je zejména v létě velmi čilý provoz, není pro chodce zdaleka bez
rizika. Zde by stálo za to zlepšit situaci pro bezpečnost občanů.
Dotaz Proč se neuvažuje o opravě chodníku u Bečvy?
Pozornost by mohla být věnována travnatému pásu mezi chodníkem a cestou, který by
mohl být oset nějakou květnatou směsí s méně vzrůstnými komponentami. Vždyť i teď
(myslím před rekonstrukcí vozovky) jsem si všimla, že z původně vyseté, pravděpodobně
travní směsi se samovolným vývojem stává barevně pestrý porost, který je útočištěm pro
bezobratlé živočichy a je velmi příjemný na pohled chodcům.
4. „Plánované stromořadí neznemožní výhled na řeku“ (viz odpověď místostarostky na
petici občanů).
Není to pravda. Pokud by se paní místostarostka vnímavě prošla po chodnících po obou
stranách komunikace Nábřeží DH, snadno by zjistila, že z chodníku u rodinných domů není
možno tok řeky vidět vůbec, ani když tam dosud není žádná výsadba. To nakonec dokládá
jak druhý obrázek vizualizace (v příloze k její odpovědi na petici) z pohledu chodce na
chodníku u rodinných domů, kdy v průhledu stromů jsou vidět pouze travnaté břehy, tak i
videorozhovor s paní místostarostkou, stojící na téže straně komunikace. Přímý pohled na
řeku je právě možný pouze z chodníku se zábradlím podél Bečvy, který se má zrušit.
Dotaz: Proč zbavit občany možnosti přímého kontaktu s řekou? Z chodníku lze
pozorovat např. vodní ptactvo, ryby… Proč není vůbec brán ohled na obyvatele přilehlých
domů, kteří s řekou žijí v očním kontaktu ze svých domovů alespoň z prvních pater svých
domů, těší se z něho, a při déletrvajících deštích kontrolují stav hladiny (zkušenost s
povodněmi v roce 1997). Je to jeden z mála bonusů, který v této lokalitě máme.
Doufám, že z uvedených řádků je zřejmé, jak moc mi na vzhledu Nábřeží DH záleží, a že
vznesené otázky jsou podloženy osobní zkušeností mnohaletého života právě v této lokalitě.
Ing. Magdalena Ševčíková
Odesláno dne 16.4.2021 na adresu: nabrezidukelskychhrdinu@roznov.cz
