Dobrý den, občané města Rožnova.
Jsem žena v letech a nejsem žádný tribun ani řečník. Proto mě omluvte, že nebudu mluvit tzv. spatra,
ale přečtu své myšlenky k věci, jak jsem si je napsala.
Volají nám známí a kamarádi z celé republiky. Co se to proboha v tom Rožnově děje…? No prostě o
„kauze Kulturního centra v Rožnově“ si už zpívají vrabci na všech možných střechách – OSTUDA!!!
Jako mantra stále zní: ‚My to chceme postavit‘, ale přitom se dělá všechno pro prodlužování a
oddalování.
A já jako občanka odpovídám:
Stydím se za manipulaci s tímto projektem.
Stydím se za zpolitizování této kauzy (ve stylu: oni to začali, my to úplně shodíme). Nás nezajímá, kdo
za jakou stranu či sdružení „kope“, nás zajímá výsledek, tohoto nechutně dlouhého procesu, ve
veřejném prostoru.
Stydím se za dehonestaci renomovaného architekta, jehož projekt je tak nádherně hodnocen ve
světových architektonických soutěžích. Přejeme si, aby zdobil Rožnov.
Stydím se za naše představitele, kteří nechápou, jak si velice zvoleným postupem škodí. Lidé nejsou
jen „stádo ovcí, bez vlastního myšlení a názoru“. Podrazy vždy časem vyplavou napovrch.
Stydím se, že se tady lže, a lhát se nemá!!!
Ve věci Kulturního centra jde o veřejný prostor, o občanskou vybavenost města tak, jako jsou školy,
mateřské školky či jiné veřejné budovy.
No tak nám nezbude asi nic jiného, než udělat občanskou sbírku pod heslem „Rožnov sobě“, sehnat
soukromé investory, aby podle tohoto „dehonestovaného projektu“ objekt konečně postavili, když
státní správa selhává.
Snad se toho naši pravnuci dožijí!
Rožnov je krásné město, může být krásnější. S vítězným projektem architekta Raka – ještě
krásnějším. Iva Vodičková
