Blog

BLOG: Tradiční Štěpánská zábava

Asi 2 km od Rožnova, při cestě na Dolní Bečvu, se nachází Koliba „Pod Horů“. Téměř každou sobotu se tu koná zábava s cimbálovou muzikou. Zábavu vyhledávají především tanečníci místních i přespolních folklorních souborů. Zásluhu na tom všem má majitel Koliby pan Hrbáček, sám výborný hráč na cimbál.

Mám rád lidovou hudbu, roky jsem hrál v muzice souboru Radhošť, a tak, čas od času se na tyto zábavy alespoň na chvíli chodím podívat, poslechnout si muziku, zazpívat si. Tentokrát jsem se zúčastnil zábavy celé.

Hrála cimbálová muzika Kordulka s primášem Michalem Jelénkem. A protože jsem si s muzikou zazpíval z pozice za cimbálem, můžu popsat chod muziky zevnitř. Michal umí udělat dobrou zábavu. Vybírá písně citlivě, dokáže reagovat na situaci na parketu i v auditoriu. Na ostatní členy cimbálovky působí pozitivně svým klidem a jednoznačností svých gest při řízení muziky. To je dovednost, která je pro primáše velice důležitá, zvláště v pasážích zábavy, které jsou improvizované podle nálady a přání tanečníků. Kontrabas s violovým kontrem s přehledem držely rytmus, terc „visel“ na primášovi, jak se patří. Nejvíce mně zaujala hráčka na příčnou flétnu. Citlivě doplňovala místa mezi jednotlivými frázemi zpěvu či melodie, přičemž tón její flétny pěkně zapadl do vyznění celé hudby. Muzika zařadila do večera i tzv. valašské tance, písně táhlé i jednu z mých oblíbených písní Pacholíčku můj, koníčky kšíruj.

Protože se toho večera sešlo, jak se často stává, hodně výborných muzikantů (mnozí z hráčů cimbálovek pokračují ve studiu hry na konzervatořích), zahráli si i oni. Hráči na kontrabas a cimbál většinou dostanou souhlas k půjčení nástroje, ostatní si přinesou nástroje svoje a přišedší muzikanti si tak můžou užít atmosféru rozprouděné zábavy. A někdy kolem půlnoci přetlakem muzikantů a zpěváků, se část jich přelije na chodbu, kde u piana, s kontry a houslemi, se zpívají písně „kdo si co vzpomene“. Písně to jsou většinou s „ťahavým“ smykem, taneční a rychlé, takže zpěv střídá divoké točení párů. Mám dojem, že tady je folklor živý, mému srdci nejbližší. Lidi tu mají k sobě blízko, učí se navzájem písně z různých regionů a baví se podle svého gusta.

S mnohými jsme se shodli, že „letošní“ Štěpánská měla mimořádnou atmosféru. Přejme si tedy, ať takových akcí je co nejvíce. Vím, že pro provozovatele hospod a restaurací, je obtížné takovéto zábavy pořádat. Jsou to přece jenom zábavy spíše pro „nemajetné“ studenty, kteří pořádajícímu nepřinesou velké zisky. Dotace v tomto směru, či pomoc veřejné správy nejspíš nelze očekávat. Přejme si tedy, aby se našla cesta pro udržení těch z posledních míst, kde je možno ještě hovořit o živé lidové kultuře. Jen houšť!

Josef Jiří Pacula

 

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *