„Kdyby dnes chtěl být kupující jist, že nedává peníze za věc méněcennou, byl by nucen vodit s sebou chemika s jeho laboratoří, aby mu potraviny prozkoumal. Vše se dnes falšuje. Sádlo vepřové falšuje se se solí, aby více vážilo. V másle ponechává se na místo 10–12 procent vody i 50 procent, jen aby hodně vážilo. I do uzenic se voda uměle vpravuje. Mýdlo prodává se s velkým množstvím vody, rovněž lihoviny, mléko, marmelády. V cukru bývá až 10 procent mouky. Povidla mají obsahovati 43 procent vody, obsahují však až 73 procent. Stát na dozor nestačí a obecenstvo ani noviny ozvati, jak by se patřilo, nesmějí.“
Připadá-li vám předchozí text s ohledem na časté stýskání na kvalitu našich potravin poněkud aktuální? Pak vězte, že je mu rovných sto let a nějaký měsíc k tomu. Nalezneme jej na zažloutlých stránkách Novin zpod Radhoště z posledních měsíců války, která byla posléze nazvána první světovou. Autor velmi výstižně vystihl neutěšené zásobovací poměry, které spolu s dalšími dopady válečného konfliktu nebývale sužovaly běžné obyvatelstvo monarchie. A nejinak tomu bylo i na Valašsku.
Blížící se výročí vzniku samostatné Československé republiky na sklonku letošního října bychom proto neměli vnímat jen jako oslavu něčeho nového, svobodného a mnohými nadějemi naplněného. Je jistě na místě si vedle toho též připomenout, s čím vším se museli naši předkové před sto lety potýkat. Čtyři roky trvající konflikt vtrhl do jejich životů s nebývalou silou. Muži museli opustit své domovy, rodiny a povolání, aby sloužili na východní či italské frontě. Mnozí z nich na dalekých bojištích padli, jiní se navraceli s trvalými zdravotními následky. Nedostatek pracovních sil vedl v této době v našem městě např. ke vzniku první veřejné mateřské školy – v tehdejším slovníku dětského útulku.
Již před sto lety se museli Rožnované potýkat s přítomností válečných běženců – haličských Židů, které z jejich domovů vyhnala postupující fronta. A přestože zdejší obyvatelé měli s nimi již z předchozích let lázeňské éry jisté zkušenosti, nebylo to soužití nijak bezproblémové. Studium dobových materiálů nám přináší další zajímavé pohledy do válečné každodennosti obyvatel Rožnova i okolních vesnic.
Na sklonku letošního jubilejního roku vzniku Československa se můžeme do životní reality válečných let přenést prostřednictvím připravovaného Rožnovského malého tisku s názvem Rožnované a Velká válka. Představí jak dění v Rožnově samotném, tak i autentická svědectví a vzpomínky Rožnovanů na ruskou, italskou – ale také třeba také na méně známou rumunskou či albánskou frontu. Drobné nahlédnutí do toho, jak se I. světová válka dotkla života Rožnovanů, nabídne i beseda připravená Městskou knihovnou na počátek listopadu letošního roku. Do té doby mohou čtenáři Spektra Rožnovska přemýšlet, kdo a proč si ve válečných letech prozpěvoval tento popěvek: „Zachovej nám, Hospodine, ať ta vojna nepomine. Za tu svoju potvoru dostávám včil podporu.“
Daniel Drápala
