V Beskydech se od nepaměti vyskytují velké šelmy — vlci, medvědi a rysi. Hlavně vlci se ale napříč staletími stali nepřáteli chovatelů dobytka. Především ovce jsou totiž jejich snadnou kořistí. Šelmy ale do přírody vždy patřily, regulují přemnožené či nemocné kusy lesní zvěře. Naučit se s nimi žít je však pro mnohé zemědělce obtížné. Do tohoto vydání jsme tak připravili rozhovor se zooložkou Správy CHKO Beskydy Danou Bartošovou (na fotu).
Jak to v Beskydech vypadá s výskytem velkých šelem — kolik jich v Beskydech máme?
„Podle výsledků dlouhodobého monitoringu velkých šelem prováděného ve spolupráci Správy CHKO Beskydy, Hnutí DUHA a Správy CHKO Kysuce žije v oblasti Beskyd a Javorníků na území CHKO Beskydy a Javornické části CHKO Kysuce asi 10 dospělých rysů a 3 vlčí smečky. Ojedinělý výskyt medvědů byl letos zaznamenán jen na slovenské straně Javorníků. Během roku se počty šelem mění, některé odcházejí jinam, jiné přicházejí, rodí se mláďata. Ve srovnání s několika posledními lety je počet rysů a vlků přibližně stejný — biologie šelem funguje tak, že místní trvale žijící šelmy si hlídají svá lovecká teritoria před cizími jedinci.“
Kolik škod jste letos (do 10. října) v CHKO Beskydy šetřili, která šelma byla nejčastěji viníkem?
„Letos — zatím do 10. října 2023 — Správa CHKO Beskydy šetřila na svém území 48 případů škod způsobených vlky na hospodářských zvířatech, především na ovcích. Škody způsobené medvědem a rysem nebyly zjištěny. Podle provedených šetření vlci letos v CHKO usmrtili 140 ovcí, 7 koz a 2 telata. Některá další napadená zvířata byla zraněna nebo se vůbec nenašla. Z výše uvedeného celkového počtu bylo v okrese Vsetín usmrceno vlky 76 ovcí, 7 koz a 1 tele. Doporučená finanční náhrada podle ceníku zpracovaného Svazem chovatelů ovcí a koz se za jednu ovci/kozu pohybuje od 4 500 do 22 000 Kč (podle toho, zda se jedná o mladé nebo dospělé zvíře, plemenného jedince, samici s mléčnou produkcí). Doporučená náhrada za užitkové tele do 10 měsíců (býček — 31 200 Kč, jalovice — 19 500 Kč). Stát také hradí odvoz zvířat usmrcených vlky (medvědy a rysy) do kafilerie.“
Pokud bychom se zaměřili přímo na Valašsko — kde u nás šelmy nejčastěji útočí?
„Z letošních 48 šetřených událostí v CHKO Beskydy se 31 škod týkalo okresu Vsetín. Nejvíce útoků vlků bylo v Halenkově (7) a Novém Hrozenkově (7), po 2 případech na Horní Bečvě, v Karolince, Velkých Karlovicích, Malé Bystřici a Janové, po 1 případu v Hážovicích, Viganticích, Valašské Bystřici, na Hutisku, v Huslenkách, ve Zděchově a v Ústí u Vsetína.“
Nejlepší ochranou proti šelmám je jistě speciální pastevecký pes. Platí to stále? Která plemena jsou nejvhodnější?
„Přítomnost velkých pasteveckých psů se doporučuje při chovu početných stád. Je vhodné mít jednoho psa na cca 100 ovcí. Psi musí být s ovcemi v ohradách samozřejmě volně, nikoliv uvázaní na řetězu. V minulých letech byli v Beskydech k ochraně ovcí využíváni např. slovenský čuvač, podhalanský ovčák, šarplaninec, někteří chovatelé si nyní pořídili psy plemene tornjak. Obecně — v území s trvalým výskytem vlků je snaha zavádět i další plemena, především ta, která tolerují člověka a nejsou vůči cizím lidem agresivní, např. pyrenejský horský pes a maremmanský pastevecký pes.“
V čem chovatelé nejčastěji chybují?
„Většina chovatelů má svá stáda na pastvinách tradičně v klasických ohradách nebo v elektrických ohradnících o výšce kolem jednoho metru. Tato oplocení brání rozutečení chovaných zvířat, ale pro vlky nejsou dostatečnou překážkou, snadno je přeskočí nebo podlezou. Proto se někteří vlci mohou zaměřit na snadno dostupnou kořist (ovce, kozy, malá telata). Aby si vlci nezvykali na tento zdroj obživy, je třeba chovaná zvířata lépe zabezpečit. Ukazuje se, že ani doporučované vyšší síťové elektrické ohradníky (120 až 180 cm) nemusí zajistit stoprocentní ochranu hospodářských zvířat. V případě menších chovů ovcí, kde se nepočítá s přítomností velkého pasteveckého psa, je proto bezpečnější zavírat ovce na noc do menší vysoké nebo dvojité ohrady, nejlépe v blízkosti domu. Vždy je třeba dbát na to, aby oplocení v celé délce bylo stejně kvalitní, bez slabých míst, která vlci snadno odhalí.“
Podrobnosti o vlcích, zabezpečení stád i postupu při náhradě škod jsou k dispozici na www.navratvlku.cz.
Za rozhovor poděkoval
Pavel Románek
