Nerudova ulice je v Rožnově pod Radhoštěm nejkratší. Kolorit starobylosti dodává shluk staveb kolem někdejšího Paláčkova mlýna, jehož kolo po staletí poháněla voda z rožnovské struhy. Ještě ve druhé polovině 20. století byl mlýn v provozu, v současnosti na jeho místě probíhá nová zástavba. Směsici starých domků se zahrádkami nahradily nové výstavné domy komerčního charakteru, které svou dispozicí přece jen uchovaly zdání určité spletitosti.
Ulička je pojmenována po českém básníkovi, prozaikovi, novináři a fejetonistovi, divadelnímu a výtvarnému kritikovi, Janu Nerudovi (1834-1891), hlavnímu představiteli generace májovců. Působil jako redaktor několika deníků a beletristických časopisů. Napsal přes 2 000 fejetonů. Jeho nejznámějším dílem jsou „Povídky malostranské“ k nimž neodmyslitelně patří představa prejzových střech; z básnické tvorby „Písně kosmické“. Jan Neruda byl ve své době ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců.
Právě v tomto prostoru se neodmyslitelně nachází hotel Elzer z roku 1844, který původně sloužil jako oblíbená kavárna, pak jako hotel se 22 pokoji (později hotel Novák, hotel Rožnovan, dnes hotel AGH).
Roku 1879 určitě neváhali posedět v Elzerově kavárně lázeňští hosté: Paní R. Teintuchová z Krakova, se slečnou dcerou. Pan M. Tolzers, obchodník z Kišiněva, s paní chotí. Paní Cecilia Pallerstrová, choť kupce z Vídně, s dítětem. Pan Eduard Bix, soukromník z Terstu, který byl ubytován v čp. 177 na Rudolfově (dnes Masarykově) náměstí. A mnoho dalších hostů.
Rožnovské klimatické lázně zažívaly v té době zlaté časy a do Rožnova i přes obtíže s cestováním přijíždělo pravidelně více hostů, než měl třítisícový Rožnov obyvatel.
Ta doba už sice pominula, ale půvab Beskyd i samotného Rožnova zůstává.
Richard Sobotka, foto Elzerova kavárna, poč. 20. stol. — Archiv VMP.
