Po katastrofální kůrovcové kalamitě volá vedení rožnovské radnice po aktualizaci koncepce hospodaření v městských lesích. Klíčový dokument má podle místostarostky Kristýny Kosové (Zdravý Rožnov) zpracovat do jara příštího roku jednatel společnosti Rostislav Polášek.
Aktualizaci koncepce hospodaření v městských lesích (ML) má podle místostarostky Kristýny Kosové (Zdravý Rožnov) zpracovat do jara příštího roku jednatel ML Rostislav Polášek. „Kůrovec a sucho doslova zdevastovaly velkou část našich lesů, místo nich máme na některých místech jen rozsáhlé holiny. Je proto třeba rychle asanovat škody, zavést opatření vedoucí k zadržování vody v krajině a vysadit stromy, které budou v budoucnu odolnější proti invazi kůrovce,“ myslí si Kosová a pokračuje: „Jednatel městských lesů již společně s odborníky začal pracovat na zadržování vody v krajině, kdy na dvou úsecích dočasných cest, kterými bylo sváženo kůrovcové dřevo, nechal vyhloubit několikametrové jámy na záchyt vody. Je to řešení, které bylo úspěšně vyzkoušeno na Slovensku a Ukrajině. Jsem ráda, že se s úpravami krajiny již začalo, vše je ale třeba řešit komplexně, k čemuž je potřeba již zmíněná aktualizace koncepce hospodaření v městských lesích.“
Spektrum Rožnovska 2. 12. 2020 oslovilo také jednatele ML Rostislava Poláška. Chtěli jsme znát odpovědi na otázky – v kterých místech byla opatření k zadržování vody dosud realizována, jaké byly celkové náklady na tyto práce a jak velkou škodu kůrovec zatím Rožnovu způsobil. Reakci jednatele se nám ale do prosincové uzávěrky zajistit nepodařilo – podle svých slov je časově zaneprázdněn.
Úspěšní jsme však byli s dotazy na Miroslava Kubína (na fotu) ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Toho jsme se zeptali na otázku, zda letošní deštivější rok pomohl v boji se suchem a kůrovcem? „Letošní rok byl opravdu deštivější než ty předchozí, ale kůrovcovou kalamitu a problém s nedostatkem vody v půdě to výrazně neovlivnilo. Do budoucna je třeba připravit půdu a lesy na častější výkyvy počasí – na období sucha a povodní. V poslední době navíc došlo v důsledku zvýšeného pohybu těžké techniky v lesích k extrémnímu nárůstu zhutněných ploch, které neumožňují dešťové vodě zasáknout do půdy. Ta pak odtéká rychle pryč z lesa dolů do údolí. Tam už ale lesu nepomůže. Dalším problémem jsou přibližovací linky na stahování dřeva, které jsou mnohdy zaříznuté do krajiny a fungují jako dokonalé odvodňovací kanály. Mnohé jsou již staré a málo používané. Takové linky je třeba rekultivovat, například metodou jáma – hráz – jáma. Jedná se o ověřenou metodu, která umožňuje dešťovým srážkám vsáknout velmi rychle hluboko do půdy. Hutněné hrázky navíc zamezují sesunutí půdy. V letošním roce bylo v rámci CHKO Beskydy touto metodou rekultivováno 5 km nepoužívaných linek. Jedná se o opatření, které lze použít tady a teď a výsledky jsou pozorovatelné okamžitě. Přesná čísla, kolik tato metoda zadrží vody v půdě, budeme znát příští rok na podzim. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou bude totiž prováděno vědecké měření. Množství zadržené vody metodou rekultivace nepoužívaných přibližovacích linek se dá odhadnout na desítky milionů litrů vody na území Rožnovska za rok.“ (r)
