společnost

Hospodaření v městských lesích čekají změny

Po katastrofální kůrovcové kalamitě volá vedení rožnovské radnice po aktualizaci koncepce hospodaření v městských lesích. Klíčový dokument má podle místostarostky Kristýny Kosové (Zdravý Rožnov) zpracovat do jara příštího roku jednatel společnosti Rostislav Polášek.

Aktualizaci koncepce hospodaření v městských lesích (ML) má podle místostarostky Kristýny Kosové (Zdravý Rožnov) zpracovat do jara příštího roku jednatel ML Rostislav Polášek. „Kůrovec a  sucho doslova zdevastovaly velkou část našich lesů, místo nich máme na některých místech jen rozsáhlé holiny. Je proto třeba rychle asanovat škody, zavést opatření vedoucí k  zadržování vody v krajině a vysadit stromy, které budou v budoucnu odolnější proti invazi kůrovce,“ myslí si Kosová a pokračuje: „Jednatel městských lesů již společně s odborníky začal pracovat na zadržování vody v krajině, kdy na dvou úsecích dočasných cest, kterými bylo sváženo kůrovcové dřevo, nechal vyhloubit několikametrové jámy na záchyt vody. Je to řešení, které bylo úspěšně vyzkoušeno na Slovensku a  Ukrajině. Jsem ráda, že se s úpravami krajiny již začalo, vše je ale třeba řešit komplexně, k čemuž je potřeba již zmíněná aktualizace koncepce hospodaření v městských lesích.“
Spektrum Rožnovska 2. 12. 2020 oslovilo také jednatele ML Rostislava Poláška. Chtěli jsme znát odpovědi na otázky – v kterých místech byla opatření k zadržování vody dosud realizována, jaké byly celkové náklady na tyto práce a jak velkou škodu kůrovec zatím Rožnovu způsobil. Reakci jednatele se nám ale do prosincové uzávěrky zajistit nepodařilo – podle svých slov je časově zaneprázdněn.
Úspěšní jsme však byli s dotazy na Miroslava Kubína (na fotu) ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Toho jsme se zeptali na otázku, zda letošní deštivější rok pomohl v boji se suchem a  kůrovcem? „Letošní rok byl opravdu deštivější než ty předchozí, ale kůrovcovou kalamitu a problém s  nedostatkem vody v půdě to výrazně neovlivnilo. Do budoucna je třeba připravit půdu a lesy na častější výkyvy počasí – na období sucha a povodní. V poslední době navíc došlo v důsledku zvýšeného pohybu těžké techniky v lesích k extrémnímu nárůstu zhutněných ploch, které neumožňují dešťové vodě zasáknout do půdy. Ta pak odtéká rychle pryč z lesa dolů do údolí. Tam už ale lesu nepomůže. Dalším problémem jsou přibližovací linky na stahování dřeva, které jsou mnohdy zaříznuté do krajiny a fungují jako dokonalé odvodňovací kanály. Mnohé jsou již staré a málo používané. Takové linky je třeba rekultivovat, například metodou jáma – hráz – jáma. Jedná se o ověřenou metodu, která umožňuje dešťovým srážkám vsáknout velmi rychle hluboko do půdy. Hutněné hrázky navíc zamezují sesunutí půdy. V letošním roce bylo v  rámci CHKO Beskydy touto metodou rekultivováno 5 km nepoužívaných linek. Jedná se o  opatření, které lze použít tady a teď a výsledky jsou pozorovatelné okamžitě. Přesná čísla, kolik tato metoda zadrží vody v  půdě, budeme znát příští rok na podzim. Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou bude totiž prováděno vědecké měření. Množství zadržené vody metodou rekultivace nepoužívaných přibližovacích linek se dá odhadnout na desítky milionů litrů vody na území Rožnovska za rok.“  (r)

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button