společnost

Informace k výskytu vlků a medvědů v Beskydech

Vlci v CHKO Beskydy

V srpnovém vydání Spektra Rožnovska vyšla informace o škodách způsobených vlky na hospodářských zvířatech na Vsetínsku. Zde bylo uvedeno, že od začátku roku 2022 do srpna 2022 se jednalo o  18 nahlášených a šetřených případů. Od konce srpna do letošního listopadu přibylo dalších 22 případů škod.

Za letošní rok do cca půlky listopadu tedy Správa CHKO Beskydy provedla v  části okresu Vsetín na území CHKO celkem 40  šetření ke zjištění původce škody. K vlčím útokům na nedostatečně zabezpečená zvířata, především ovce, došlo v obcích Horní Bečva (8  případů), Karolinka (7), Halenkov (5), Horní Bečva (5), Nový Hrozenkov (5), Valašská Senice (3), Velké Karlovice (3), Hážovice (1), Huslenky (1), Janová (1), Ústí u  Vsetína (1). Všichni poškození chovatelé si požádali o náhradu podle zákona č. 115/2000 Sb., na kterou mají nárok. Dodatečně bylo zjištěno, že někteří další chovatelé utrpěli rovněž škody, ale nenahlásili je včas, tj. v zákonné lhůtě do 48 hodin od zjištění škody, takže finanční náhradu neobdrží.
Vlky sice lákají nedostatečně zabezpečené ovce, ale: „Bylo zjištěno, že více než 96 procent potravy, kterou vlci zkonzumovali, tvořili podle naší analýzy divoce žijící kopytníci,“ říká Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně. Divoce žijící kopytníci, to jsou srnci, jeleni a divoká prasata. Vědci zjišťují složení vlčí potravy z trusu, který sbírají dobrovolníci napříč Českou republikou. Aktuálně mají k dispozici 600 vzorků. Pro české lesy je to dobrá zpráva. Právě vysoké stavy kopytníků způsobují totiž v posledních letech značné škody. Problémy mají například lesníci. Trápí je hlavně zimní okusování stromů, které mají obzvlášť v oblibě srnci a jeleni. Jenom v loňském roce se škody, které zvěř způsobila lesním hospodářům, vyšplhaly podle dat Českého statistického úřadu na 25  milionů korun. V roce 2017 to bylo dokonce ještě o téměř deset milionů korun více.

Potvrzen výskyt 20 až 25 vlků
Pokud jde o početnost vlka v oblasti Beskyd, v předjaří roku 2022 byl počet vlků, kteří se převážně trvale nebo jen přechodně pohybují na celém území CHKO Beskydy, odhadován na cca 20 až 25 jedinců. Tato situace se samozřejmě průběžně mění, protože vlčí populace je velmi dynamická. Některé dvojice (tzv. alfa páry) mají vlčata a mnozí mladší odrostlí vlci opouštějí své rodiče a své rodné smečky a odcházejí do jiných území. Naopak se v CHKO Beskydy mohou objevit noví vlci ze vzdálenějších oblastí apod. Na početní stavy vlků má vliv také úhyn vlčích štěňat nebo dospělých v důsledku nemocí, úrazů, dopravních nehod, pytláctví… Ochrana přírody provádí dlouhodobý monitoring velkých šelem, ale k  současnému datu se zatím údaje nevyhodnocovaly.

Vlk sražený náklaďákem
Jen některé ztráty vlků vyjdou najevo. Např. v úterý 27. 9. 2022 nad ránem došlo ke srážce vlka pravděpodobně s nákladním automobilem na silnici I/35 na Prostřední Bečvě (viz foto). Jako první byli na místě zástupci mysliveckého spolku Radegast — Prostřední Bečva a příslušníci Policie ČR, následně také pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Bude provedena pitva sraženého zvířete a odebrané vzorky podrobeny genetické analýze, která nám o  původu jedince řekne víc. Přibližně dvouletá samice vlka obecného byla sražena na kritickém místě biotopu velkých savců, které pro zvěř představuje důležité migrační místo — ročně v těchto místech umírá pod koly aut několik desítek zvířat (srnců, divokých prasat, lišek a dalších). Lidmi vybudovaná infrastruktura představuje pro volně žijící živočichy obtížně překonatelné bariéry a je jedním z podstatných faktorů, které limitují pohyb velkých savců krajinou.
V případě střetu se zvířetem, které má majitele (např. kráva, ovce, pes apod.), a toto zvíře způsobí škodu na autě, tuto škodu by si řidič měl nárokovat u majitele zvířete. Jelikož se ale v naprosté většině případů jedná o srážku s divokou zvěří, která nemá majitele, není po kom žádat náhradu škody. Pro tyto případy se vyplatí mít v rámci povinného ručení sjednané připojištění střetu se zvěří, případně mít sjednané havarijní pojištění.
K typicky nejnebezpečnějším místům, kde je vysoké riziko výskytu zvěře, se řadí především rozhraní lesa a pole nebo louky a dále také cesta vedená lesními porosty. Častou skrýší zvířat jsou též nevysekané okraje silnic, kterými se zvíře může dostat nepozorováno až těsně k vozovce a řidiči mnohdy nezbývá mnoho času na zareagování. Především při cestách mimo město v časných ranních nebo večerních hodinách se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti. Rizikovou dobou je také noc, kdy se zvěř nedokáže rychle orientovat v kuželích dopadajícího světla jedoucích vozidel.

Medvědi v CHKO Beskydy

Zatímco vlkům se v Beskydech v  současné době daří, medvědi se zde v posledních letech vyskytují velmi vzácně. Ačkoliv na sousedním Slovensku žije početná medvědí populace, do pohraničních moravských pohoří se medvědi dostávají méně často než v předešlých desetiletích. Jedním z důvodů je pravděpodobně zhoršující se průchodnost podhorské krajiny vlivem nové výstavby a stále intenzivnější dopravy. Medvědy odrazuje také velká turistická návštěvnost Beskyd.
Podle zjištění slovenských zoologů (Správa CHKO Kysuce, Správa NP Malá Fatra) medvědi stále méně migrují západním směrem, tedy k  nám na Moravu. Na Slovensku také medvědi často umírají na silnicích a železnicích.

Dana Bartošová
Správa CHKO Beskydy

 

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button