Blog

Komunitní energetika jako nástroj rozvoje venkova

Jak zajistit rozvoj venkova a omezit jeho vylidňování? Jeden aspekt tohoto problému je diskutován poměrně málo. Obce a regiony nemusejí spojovat svůj rozvoj pouze s turistickým ruchem nebo výrobou tradičních lokálních produktů. Roste počet případů, kdy regionální lídři vsadili na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a dosáhli velmi dobrých výsledků.

Známým příkladem regionu, který svůj rozvoj úspěšně spojil s využíváním obnovitelných zdrojů, je rakouský Güssing. Region na jihovýchodě Rakouska v blízkosti hranic s Maďarskem obývá 27 tisíc stálých obyvatel a jeho centrem je stejnojmenné čtyřtisícové městečko. Plán přechodu na obnovitelné zdroje byl vypracován koncem 80. let minulého století, kdy se místní předáci shodli, že je zbytečné platit miliony šilinků za vytápění topným olejem.

V 90. letech proběhl nejdříve program omezování tepelných ztrát v budovách a díky technickým opatřením se podařilo snížit spotřebu na polovinu. Následně byl schválen plán na eliminaci spotřeby fosilních paliv v obecních budovách. Výstavba výtopen na biomasu byla zahájena v menších obcích a posléze přišly na řadu dvě výtopny na biomasu s celkovým výkonem 11,5 MW v samotném Güssingu. Výtopny zásobují teplem 600 domácností a všechny ostatní budovy včetně průmyslových objektů. Jako palivo slouží především dřevo z okolních lesů, přičemž vedení obce dohlíží na udržitelné lesní hospodaření, aby nedocházelo k nadměrné těžbě.

Po roce 2000 přibyla do zdrojové základny kogenerační jednotka na zplyňování dřevní štěpky s elektrickým výkonem 2 MW a bioplynová stanice na zemědělský odpad (el. výkon 0,5 MW). V roce 2008 bylo vybudováno výzkumné centrum pro výrobu syntetických kapalných a plynných paliv z biomasy, které má do budoucna zásobovat region pohonnými hmotami. O rok později pak vznikla firma Güssing Renewable Energy, která se specializuje na dodávky zařízení pro lokální využití obnovitelných zdrojů. Stala se významným místním zaměstnavatelem a získala řadu zakázek v Evropě, Asii i Severní Americe. V blízkosti Güssingu dnes stojí i fotovoltaická elektrárna s výkonem 28 kW a továrna na výrobu fotovoltaických modulů, která zaměstnává 140 lidí.

To stačí ke kompletnímu zásobování domácností a obecních budov a k zajištění poloviny energetických potřeb průmyslu a ostatních firem. Firmy navázané na průmysl obnovitelných zdrojů zaměstnávají v regionu 1 200 lidí různých profesí. Bez nadsázky lze proto říct, že obnovitelné zdroje vrátily zastrčenému regionu perspektivu a pomáhají jeho dalšímu rozvoji.

Na obnovitelné zdroje vsadily i desítky českých obcí, především v případě vytápění regionální biomasou. Patrně nejznámější je projekt Kněžic v okrese Nymburk, kde vedle kotelny na slámu pro centrální vytápění objektů provozují i bioplynovou stanici, která zpracovává biologický odpad. Obec i díky projektu s obnovitelnými zdroji viditelně prosperuje. K naší škodě však není možné tento úspěšný projekt jednoduše přenést do jiného regionu. V roce 2013 totiž došlo ke zrušení provozní podpory pro výrobu elektřiny z nových projektů obnovitelných zdrojů, včetně bioplynu a v dnešní době by proto stejný projekt již nebyl ekonomicky životaschopný. Umožnit obcím využívat obnovitelné zdroje podle podobných pravidel, jaká platila mezi lety 2005 a 2013 – to je jednoduchý návod, jak venkovským regionům finančně pomoci.

Dalším významným zdrojem elektřiny, který se v podmínkách Česka může uplatnit, jsou větrné elektrárny. Dobrým příkladem z praxe je obec Karle na Svitavsku, která jako jedna z mála českých obcí vlastní a provozuje větrnou elektrárnu. Zisky z prodeje elektřiny využívá obec pro investice do svého rozvoje. Obnovení provozní podpory pro výrobu elektřiny z větrných elektráren, ve kterých mají podíl okolní obce a zjednodušení administrativního procesu, by bylo technicky poměrně jednoduché a z hlediska motivace k novým projektům i účinné. Není pochyb o tom, že konzervativnější části obyvatelstva by se projekt obecní větrné elektrárny nelíbil. Ale pohled na vylepšený rozpočet obce by jistě v řadě případů nakonec vedl ke schválení projektu a stavbě elektrárny.

Princip, podle kterého mají mít z provozu větrných a fotovoltaických elektráren nebo bioplynových stanic profit ti, kdo se na ně dívají z okna, se za našimi hranicemi osvědčil. Na Západě se i díky tomu těší obnovitelné zdroje vysoké a stabilní popularitě. Obnovitelné zdroje tak napomáhají k větší soběstačnosti regionů a také jejich ekonomik – peníze, které spotřebitelé elektřiny zaplatí obci jako provozovateli elektrárny, neskončí na účtu nadnárodní firmy, ale obec je použije na svůj další rozvoj. Nejde však jen o peníze. Tyto projekty přinášejí obcím a regionům i energetickou nezávislost. Zatímco uhelnou elektrárnu může postavit jen velká firma za velké peníze, obnovitelné zdroje mohou běžně využívat obce, domácnosti (střešní fotovoltaika) nebo například zemědělské podniky (v případě bioplynových stanic známe i u nás). Technologie a pozice zejména fotovoltaických a větrných elektráren se během posledních deseti let dramaticky proměnila: jsou výkonnější, výrazně levnější a energetici je již úspěšně ve velkém zapojují do sítí. K naší škodě se však rozvoj odehrává zatím za našimi hranicemi. Tomáš Jagoš, Hnutí DUHA

více

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button