Blog

Mapování velkých šelem v Beskydech — rok 2022

Správa CHKO Beskydy informuje

V polovině února 2022 proběhlo 38. mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Stejně jako v předešlých letech mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). Akce se za účasti více než sedmdesáti profesionálních a dobrovolných ochránců přírody konala opět ve spolupráci s Hnutím DUHA. Ve stejném termínu probíhal monitoring   velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty.

 „Sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků, zatímco přítomnost medvědů nebyla prokázána.  

Pobytové znaky rysa (stopy, vzácně kořist..) byly pozorovány v Moravskoslezských Beskydech, Veřovických vrších a Javorníkách. V posledních letech  se rys opět pravidelně vyskytuje také ve Vsetínských Beskydech. V termínu mapování se podařilo některé jedince zachytit i na fotopastech.

Ačkoliv loni byl rys zjištěn i ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí  CHKO Beskydy, letos se ho tam prokázat nepodařilo. Naopak se na fotopastech Hnutí DUHA podařilo v termínu mapovaní zdokumentovat výskyt rysa v Hostýnských vrších.

Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje.  Podle dlouhodobého monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA,   se v zimě v Beskydech zdržovalo sedm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybovalo šest rysů. Někteří rysové pravidelně přecházeli i do Vizovických vrchů.

Výskyt vlků byl během “sčítání“ potvrzen v Javorníkách a v centrální části Moravskoslezských Beskyd.

Vlci se v CHKO Beskydy vyskytují častěji než dříve. Do CHKO Beskydy zasahují aktuálně 3 vlčí smečky a to aktivitou buďto celoroční (1 smečka), nebo se v CHKO vyskytují vlci alespoň v průběhu několika měsíců v roce. Kromě vlčích smeček evidujeme v CHKO Beskydy výskyt jednoho vlčího páru a minimálně 1 vlka samotáře. Vyjádřeno čísly – v CHKO Beskydy se objevuje v průběhu 1 kalendářního roku asi 20 – 25 jedinců vlka. Z tohoto počtu pouze asi 10 jedinců vlka se v CHKO Beskydy vyskytuje celoročně a z těchto 10 jedinců jsou jen 4 rezidentní dospělci.

Mimo chráněnou krajinnou oblast Beskydy – ve Slezských Beskydech se pak během letošní zimy pohybují asi 3 vlci. Na opačné straně, na západě Beskyd přechází 1 vlk mezi CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy.

Medvěd hnědý se v posledních letech vyskytuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Přítomnost této šelmy byla na moravsko – slovenském pomezí v Javorníkách zaznamenána naposledy koncem října loňského roku. V době “sčítání“ se na pobytové znaky medvěda nepodařilo narazit.

Nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím početnost  velkých šelem jsou lidské aktivity.

Na úbytku šelem se podílí legální a nelegální lov, smrt při dopravních nehodách, ztráta vhodného biotopu, jeho fragmentace, vyrušování lidskou přítomností…

„Rysi, vlci a medvědi jsou nedílnou součástí  karpatské přírody   a  mají klíčový význam pro fungování lesních ekosystémů. Tyto vzácné a chráněné šelmy se vyskytují řídce a k životu potřebují rozsáhlé  území. Úbytek nezastavěné krajiny  a  intenzivní automobilová doprava jim však stále více brání v pohybu mezi jednotlivými horskými celky. Přitom zachování průchodnosti krajiny je pro přežití velkých savců  zásadní. Konkrétně v  CHKO Beskydy by zdejší málo početné populace rysů, vlků a medvědů nemohly dlouhodobě existovat  bez doplňování o další jedince přicházející  ze Slovenska a Polska.  Významnou pomoc ze strany člověka představují stavby mostů pro bezpečný přechod zvěře (tzv. ekodukty) v místech křížení migračních koridorů přes frekventované silnice – dva takové objekty jsou navrženy v Jablunkovském průsmyku,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Lidé a zvířata spolu dokáží žít na jednom místě v souladu, dokud jejich velikost a dravost není příliš nápadná. Velké šelmy přitahují pozornost všech obyvatel Beskyd i jejich návštěvníků a je tak zapotřebí mít o jejich pohybu co nejvíce poznatků. Pobytové nálezy využívá Správa CHKO pro podporu výkonu státní správy v ochraně přírody i pro vymezování klidových oblastí jak pro velké šelmy tak i pro všechny ostatní velké obratlovce“  doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

 „Díky velkému zapojení mapovatelů se i letošní rok  podařilo v jeden čas získat cenná data o aktuálním výskytu velkých šelem a dalších chráněných živočichů na moravsko – slovenském pomezí. Mezi nejcennější údaj letošního “sčítání“ patří potvrzení výskytu rysa v Hostýnských vrších, které se nachází už mimo Chráněnou krajinnou oblast Beskydy.  Monitoring šelem probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti. Svá pozorování nám mohou lidé zasílat na e-mail stopy@selmy.cz,“ uzavírá Michal Bojda z Hnutí Duha Olomouc.

Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové – vydra říční, bobr evropský,  jeřábek lesní, datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý, datel černý,  puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní, káně lesní, krkavec velký.  Z běžnějších obratlovců byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní,  veverka obecná, Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné, méně často stopy jezevce lesního, kuny lesní,  kuny skalní a lasice hranostaje.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog

(http://biolog.nature.cz/, https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.nature.biolog)

(Správa CHKO Beskydy), Foto rysa v Beskydech — Hnutí DUHA Olomouc

 

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button