„To nejhorší je snad už za námi!“ Těmito slovy hodnotí nelehkou finanční situaci v rožnovských městských lesích starosta Radim Holiš (ANO). Díky deštivějšímu roku je totiž lýkoužrout smrkový (kůrovec) konečně na ústupu.
Loňský a dosud i letošní rok není teplotně nadprůměrný a suchý, jako roky předešlé. To je dobrá zpráva pro zmírnění útoku lesníky obávaného kůrovce. Ten, jak známo, hlavně v suchém, horkém počasí napadá stromy (některé druhy kůrovců škodí dokonce i listnatým dřevinám, na Valašsku však dopadly nejhůře smrky – pozn. red.). „Aktuálně nám klima opravdu přeje, takže to nejhorší snad je, doufám, za námi. I tak jsme ale v našich městských lesích přišli o desítky milionů korun. Dřevo se totiž uplynulé roky prodávalo výrazně pod cenou, protože ho všude bylo hodně. Kůrovcem napadené stromy navíc většinou tvořily značnou většinu zalesněných ploch,“ informoval starosta Radim Holiš (ANO) a pokračoval: „Za rok 2020 společnost Městské lesy odvedla do rozpočtu plánovaný milionový zisk a všichni si přejeme se dostat do lepších čísel za rok 2021, zatím to vypadá nadějně. Pomáhá počasí a ubývá kalamitní kůrovcová těžba, a cena dřeva jde tak nahoru.“
Zadržování vody v krajině
Holiny vzniklé těžbou kůrovcem zasaženého smrkového dřeva lesníci postupně dosazují. „Už nevysazujeme monokultury smrku, ale vysazuje se pestrá skladba, ovlivněná jen tím, jaké sazenice na trhu jsou. Je jich nedostatek. Smrk je cca do 20 procent. Další novinkou je, že naše městské lesy se dohodly s ekology a začaly praktikovat úpravu nepoužívaných cest. Ty poslouží jako systém zádržných ploch pro dešťovou vodu (viz úvodní foto – pozn. red.). Jasný cíl je udržet co nejvíce vody na kopci a zpomalit její odtok. Musím je všechny za tuto aktivitu pochválit. Co nechytneme v lese, už dole ve městě nezpomalíme. Větší vlhkost je to, co pak pomůže samotnému lesu a jeho zdraví a zdravý les je pro nás to nejdůležitější,“ dodal na závěr Holiš. (r)
*******************
OTÁZKA PRO ODBORNÍKA
Jak se daří nejen na Rožnovsku realizovat zadržování vody v krajině? Odpověď jsme hledali u Miroslava Kubína ze Správy CHKO Beskydy:
„V minulém roce jsme zahájili pilotní projekt na zadržování vody v beskydských lesích. Vybrali jsme tři oblasti v CHKO Beskydy: Jablunkovsko, Frenštátsko a Rožnovsko. Naším cílem bylo zamezit nadměrnému odtoku vody z krajiny. Projekty jsou zaměřeny na rekultivaci nepotřebných přibližovacích linek, které sloužily ke stahování dřeva. Velké množství těchto linek vede nepříznivým vertikálním směrem a jsou uježděny těžkými lesními stroji. Každoročně odvádějí z lesů miliony litrů vody. Celkově jsme rekultivovali 6 km přibližovacích linek. Letos plánujeme realizovat opatření jáma – hráz – jáma na dalších 2 kilometrech na Rožnovsku.
Metoda funguje stejně dobře jak v období sucha, tak i v době dešťů. Voda v jámách zasakuje hluboko do země, chrání půdu před erozí a snižuje účinky bleskových povodní. Loňské rekultivace fungují velmi dobře. Od lesníků jsme obdrželi zpětnou vazbu, že se jim výrazně snížily náklady na odstraňování vyplaveného bahna na lesních cestách nebo na čištění železných svodnic a příkopů. Pozitivní ohlasy přicházejí také od obyvatel domů umístěných těsně pod revitalizovanými lesními svahy. Ihned po zásazích ustal tok vody a bahna na jejich pozemky, který je dlouhodobě trápil.“
