Zatímco ještě v roce 2020 činily výdaje na odpadové hospodářství města 18,269 mil. Kč, loni to už bylo 20,070 mil. Kč a kvůli zpřísnění legislativy budou v příštích letech dále narůstat. Příjmy Rožnova pod Radhoštěm se ale v této oblasti v uvedených letech zvýšily jen nepatrně z 14,527 mil. Kč na 15,609 mil. Kč.
Rožnované platí od roku 2020 za odpady ročně základní sazbu 684 Kč/dospělou osobu (zákon umožňuje poplatek navýšit až na 1 200 Kč — pozn. red.). Tato částka však rozhodně nepokryje veškeré náklady města, navíc se před dvěma lety změnila legislativa, což se projeví v dalším navyšování nákladů na likvidací odpadů. „Konkrétně jde o to, že do roku 2030 se musí minimalizovat množství nevytříděných komodit směřujícího na skládku, v našem případě do Hladkých Životic u Nového Jičína. Jenže právě od zmíněného roku 2030 již nebude možné skládkování naprosté většiny současného komunálního odpadu. Pokud bychom nepřijali nová opatření, tak jsme v neřešitelné situaci, protože jediným možným východiskem jsou spalovny, které jsou ovšem pouze tři v ČR. Pro nás je nejbližší brněnská, jež je ale jednak kapacitně naprosto vytížená. A také musíme brát v potaz velkou vzdálenost, a s ní spojené extrémní náklady na dopravu,“ nastínila problematiku Lenka Němcová z rožnovské radnice. Podle vedoucí odboru správy majetku MěÚ Rožnov Michaely Hanzl je aktuálně hlavní možností, jak udržet náklady za odpady „na uzdě“, větší zapojení obyvatel. „Máme stále ještě poměrně velké rezervy při třídění domovního odpadu. Těší nás, že stále přibývá spoluobčanů, kteří třídí odpady, bohužel máme také nemalý podíl těch, co se zatím nezapojili. Pochválit musím především rodinné zástavby, tady jsou lidé opravdu vzorní. Horší situace je však na sídlištích, kde jsou černé popelnice na komunální netříděný odpad stále plné komodit, které až ze 60 procent patří do jiných kontejnerů. A to je škoda, protože peníze z městské kasy tak končí zbytečně v odpadu, respektive v jeho skládkování,“ myslí si Hanzl.
Radnice tak hledá další nové způsoby, jak do budoucna co nejvíce za odpady ušetřit. Řešení ovšem není nikterak snadné. „Tím nejjednodušším způsobem je přesvědčit lidi, aby více třídili. V této fázi je to na nich, protože pokud bychom opravdu k recyklaci poslali 60 procent věcí z komunálního odpadu, tak bychom nemuseli v blízké budoucnosti razantně zvyšovat poplatky pro občany. Laicky řečeno to mají v rukách sami Rožnované, protože více třídění se rovná méně placení za odpady. V nejbližší době navíc chystáme rozšíření počtu kontejnerových hnízd a počítáme s nákupem až stovky nových kontejnerů,“ říká místostarosta Tomáš Gross a pokračuje: „Za město ale nyní intenzivně pracujeme i na dalších možnostech, jak se s novou legislativou vypořádat. Ve hře je vybudování kompostárny, dotřiďovací linky (popelářské vozy by zde vysypaly svůj náklad a ten by byl přetříděn — pozn. red.), případně bioplynky. Pro nás nejreálnější jsou první dvě možnosti. Kompostárna by sloužila především nám, případně obcím mikroregionu Rožnovsko, ale dotřiďovací linka by byla záležitostí, do níž by se kromě mikroregionu musely zapojit i větší partneři, třeba Valašské Meziříčí nebo Frenštát. Ani jedna možnost není jednoduchá na přípravu. Hlavním problémem je lokalita, kde by potřebné zázemí mohlo vyrůst.“ (r)
