Blog

O stavu rolnickém na Valašsku v době minulé.

Historické poohlédnutí Richarda Sobotky

Ještě v polovině 20. století byl rolnický stav nejdůležitější při zajišťování obživy obyvatelstva. I rožnovští měšťané, obchodníci, podnikatelé a průmyslníci měli svá hospodářství. Radikální přeměnu přinesla mechanizace zemědělství, která postupným vývojem získala charakter průmyslové výroby.

Jak velká proměna to byla, zjistíme při nahlédnutí do knihy kněze a historika Eduarda Domluvila: „Obrazy ze života rolnického na Valašsku od XVI. do XIX. století,“ vydanou roku 1900.

Knížka se kromě náboženství a mravů zabývá také hospodářstvím: stavením, polnostmi, hospodářským nářadím a vším co k hospodářství patřilo. To v době, kdy celková situace nebyla zejména na Valašsku utěšená.

„Po třicetileté válce zdejší kraj mnoho utrpěl. Šly tudy staré silnice do Slezska a Polska, do Uher i do střední Moravy, mohli k nám Švédové z Olomouce i z Fulneka,“ uvádí Eduard Domluvil.

Rolničení byla vždy obtížná práce. Vozy s nízkými koly „valňáky“ a také pluhy byly dřevěné. Až koncem 16. století zvolna ustupovaly železným vozům a pluhům. V 17. století se začalo užívat bran se železnými hřebíky. K nářadí patřily na hospodářství koně i s chomouty i se vším řemením, vůz okovaný, řezací stolice, poříz, pluh, brány, řetězy a sekyry. K sečení trávy byly kosy a srpy, k čištění obilí věječky – lopatky. Hospodářství mělo i ruční mlýny – žerna, kádě pro zelí, žebře, masničku – máselnici, saně a další potřebné nářadí a příslušenství.

Jelikož v 16. a 17. století byla doba nedávnými válečnými událostmi pořád ještě neklidná, bývaly při selských gruntech také zbraně, obvykle dlouhá ručnice a meč. Ohledně toho vydal Bernard z Žerotína roku 1568 nařízení měšťanům Meziříčským: „Zbroj pro obhájení města, hrdel i statku svých každý, aby měl. Zbrojí, aby od domu hýbáno nebylo; při každém domě aby napsána byla.“ Kde zbroje nebylo, musela být pořízena. Pro šenkovní domy však platilo nařízení: „Majitel šenku aby zbroj a sekyry bral od každého, kdož k němu na pití přijde.“

A Eduard Domluvil také uvádí: „V dávných dobách byly svršky hospodářské nezbytné, tak jako movitý majetek předků rolnických, nejen peníze, také užitečné předměty. Bohatství národa záleží v domech a pozemcích, také v hojnosti pohyblivých předmětů, jež mají cenu stálou, ježto jich lidé vždy potřebují a jim i užitek přinášejí.“

Jeho slova mají platnost podnes.  (sb)

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button