Najít v přírodě klid a denní odpočinek není vůbec těžké. Lidé si chodívali v každém roční období vždy do přírody odpočinout. Krajina kolem našeho domova však byla také místem tvrdé práce, ze které vždy velká úroda nevzešla. Často nebývalo co k snědku a lidé spoléhali na svou pevnou víru v Boha, že bude lépe. Známé heslo „Modli se a pracuj“ dnes pomalu zaniká. Příroda ale byla vždy pro člověka neústupným zdrojem inspirace pro jeho práci a poznání. Mnoho básníků, malířů či vynálezců našlo v krajině „svého srdce“ to, co si přáli a postoj k životu tak mohli ve svých dílech pozvednout. Pokud budete pozorovat svoji zahradu na jaře, v létě, na podzim, v zimě, zjistíte, že její barvy a nádech nemají daleko od malířské palety.
Jednou mi na zpocené nohy v trávě přilétla vážka. Tento okamžik jsem si odnesl i do svého pokoje. Tam jsem vytáhl tužku a snažil se zachytit pocity, které jsem v přírodě zažil. Nejsem žádným malířem, ale pouhým pozorovatelem přírody, která je bezednou studnicí pro nás život.
Text a kresba Michal Šulgan
Pedagog volného času, předseda ZO ČSOP Radhošť
