Každý z nás jistě ví, že v případě ohrožení života nebo zdraví je potřeba vytočit číslo 155, tedy Zdravotnickou záchrannou službu. Jak postupovat při volání záchranky jsme se zeptali rožnovského zastupitele a lékaře ZZS Zlínského kraje Zdeňka Němečka (na fotu).
Kdy volat?
„Tísňovou linku ZZS volejte v případech bezprostředního ohrožení života či bezprostředně hrozící vážné újmy na zdraví, vyžadující neprodlený zásah lékaře nebo bezodkladný transport do zdravotnického zařízení. Volejte číslo 155, další možností je číslo 112. Výhodou čísla 112 je to, že platí v celé EU. Nevýhodou je, že na lince nepracují zdravotníci, ale profesionální dispečeři. Dispečer volajícího vyslechne, zjistí, kde a co se stalo, a pak přepojí na dispečink záchranné služby. Volající vše musí opakovat znovu a s tím je spojená, byť i minimální, časová prodleva. Máme-li opravdu čistě zdravotní problém, je vždy lepší volat rovnou na linku záchranné služby 155. Linku 155 volejte také, když si nejste jisti, jestli nejde o závažný stav. Zkušený operátor na čísle 155 vám poradí, jak postupovat.“
Jak volat?
„Sdělte, kdo volá, věcně a stručně oznamte, co se stalo, sdělte, co nejpřesnější adresu nebo místo, kde se postižený nachází. Uveďte město nebo obec, ulici, číslo domu, patro, označení domovního zvonku. Při událostech na ulici či mimo obec je nutné místo co nejvíce upřesnit – číslo silnice, kilometrovník, směrovou ceduli, křižovatku, nápadný orientační bod v blízkém okolí – mosty, železniční přejezdy mají svá čísla, která napomohou k upřesnění místa události. V terénu můžete volat také pomocí aplikace Záchranka – přesné informace o místě události tak operátor/ka získá automaticky .
Nezapomeňte říct, kolik je na místě postižených a jaký je jejich zdravotní stav. Sdělte, co na postiženém vidíte – zda je při vědomí, zda normálně dýchá, jestli krvácí atd. Nesnažte se stanovovat diagnózu, soustřeďte se na přesný popis situace, případně (pokud jsou vám známy) sdělte závažné nemoci, s nimiž se dotyčný léčí.
Důležité je také jméno a alespoň přibližný věk postiženého, pokud jej znáte. Nemějte obavy, že na něco zapomenete, operátor se vás vždy na vše potřebné vyptá. Hovor vždy ukončuje operátor, nikoli volající! I když s vámi operátor zůstává na lince, sanitka je už na cestě, operátor ji vyslal ihned po zjištění základních dat.
V případě akutního ohrožení života vás operátor navede ke správnému poskytnutí první pomoci. V urgentních případech k vám operátor může vyslat i předsunutý prostředek se složkami IZS, hasiče nebo policii – v jejich výbavě je automatizovaný externí defibrilátor. Pokud je šance, že se na místo události dostanou dříve než výjezdová skupina záchranky, budou jistě požádáni o pomoc.
Místo sanitky k vám může být vyslán i vrtulník letecké záchranné služby. Tehdy můžete být požádáni o sdělení počasí v místě zásahu (jak daleko je vidět) a vyzváni, abyste na sebe při příletu upozornili máváním.
Vyčkejte na místě a až do příjezdu záchranné služby poskytujte postiženému pomoc podle svých možností a instrukcí operátora. V případě potřeby – změny stavu pacienta – volejte opět linku 155. Telefon mějte stále u sebe, je možné, že operační středisko bude chtít kontaktovat vás. Naučte se pracovat s hlasitým odposlechem na svém telefonu – můžete poslouchat instrukce operátora a přitom si uvolnit obě dvě ruce k provádění neodkladných výkonů.“
Co byste ještě chtěl vzkázat našim čtenářům?
„Aby měli na paměti, že výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nenahrazují praktického lékaře, lékařskou pohotovost ani dopravní zdravotní službu. Počet aut v jedné domácnosti se v poslední době zvýšil. Přesto se často nechce pacienta odvézt k praktickému lékaři, či na LSPP navzdory tomu, že jeho zdravotní stav tento způsob převozu umožňuje (např. drobné úrazy, léčení viróz atp.). Takové hovory můžou zbytečně zatěžovat linku 155 a ztěžují záchranářům pomoc lidem, kteří jsou opravdu ohroženi na zdraví případně na životě.“
(r)
