kultura

Skanzen láká na masopust

V sobotu 15. února ožije Dřevěné městečko rožnovského Valašského muzea v přírodě tradičním masopustním veselím.
Návštěvníci se mohou těšit na masopustní obchůzky z obce Francova Lhota a rožnovské masopustní obchůzky cimbálové muziky Soláň s tanečníky.„Hostem bude slovenská folklorní skupina Limbora z Prečína. Po celý den bude hrát dechová hudba Horňané. V Billově chalupě hospodyně nasmaží tradiční „boží milosti“. Na závěr programu vystoupí sbor dobrovolných hasičů z Francovy Lhoty s pásmem pochovávání basy,“ uvedl Jindřich Ondruš, ředitel muzea.

Celý areál provoní výrobky řeznických mistrů. Návštěvnici mohou ochutnat z pestré nabídky zabijačkových výrobků a v laické anketě hlasovat „O nejlepší řeznický stánek“. Z lístků vhozených
ve stáncích budou ve 14.00 hodin po vyhlášení výsledků soutěží vylosováni výherci z řad návštěvníků
a obdrží uzenou kýtu či šunku.

Současně se uskuteční 23. ročník soutěže „O nejlepší valašskou klobásku“ a 13. ročník soutěže „O nejlepší valašskou tlačenku“. O vítězích v jednotlivých kategoriích rozhodne pětičlenná odborná porota. Vzorky do soutěže mohou přihlášené firmy nosit v sobotu 15. února od 8.00 do 9.00 hodin na ředitelství muzea.

„Přijďte poznat tradiční masopustní zvyky na Valašsku a ochutnat zabijačkové speciality,“ pozval
do muzea Jindřich Ondruš, generální ředitel. Vstupenky na akci je možno zakoupit i v předprodeji na pokladnách Sušáku od 6. 2. 2020 v době 9:00 – 15:30 hodin (mimo pondělí). V ceně vstupenky do Dřevěného městečka je vstup na výstavy v objektu Sušák.

Další informace o programu naleznete zde.

MASOPUST

Tento lidový svátek byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo fašank nebo také končiny. Masopust začínal už svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Typickou součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice – každý kraj byly něčím odlišné, měly svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíralo závěrečnou večerní zábavou, na kterou často zvala muzika vyhrávající na návsi. Zábava byla spojena s pochováváním basy, kdy po parodii pohřbu byla za „velkého“ pláče vynesena basa či figurína ze sálu a slavnostně „pohřbena“. To vše na znamení, že čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se do svých domovů. A život se opět vrátil do klidných kolejí. (po, r)

 

 

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button