Zastupitelstvo pochopitelně řeší zejména věci, které se bezprostředně týkají života města a jeho občanů. Jednou za rok se však na programu jednání objeví záležitost, která nutí zastupitele k širšímu pohledu na svět kolem. V roce 2003 jsem do Spektra Rožnovska napsal článek s titulem Tibetská reflexe, jenž byl zamyšlením nad debatou, která se o vyvěšení tibetské vlajky na radnici tehdy vedla na zastupitelstvu. Po šestnácti letech se pokusím o totéž. Složení zastupitelstva se od té doby výrazně obměnilo, a s ním se změnily i argumenty.
Dobrá zpráva je, že diskuse nebyla příliš zatížena stranickou příslušností ani ideologií. Názorová nejednotnost (chcete-li pluralita) panovala hned v několika stranách, což je zcela v pořádku. Oproti dřívějšku už nezaznívaly argumenty o tom, jak komunistická Čína osvobodila zotročenou feudální společnost. Nikdo neoperoval ani dříve oblíbenou mantrou tržních liberálů o tom, že bychom si takto mohli přibouchnout dveře na rostoucí čínský trh. Žádný z diskutujících nezastával bezbřehý pragmatismus někdejšího místopředsedy Dolní sněmovny Parlamentu ČR Brožíka, pro kterého byla jedna vyvezená tramvaj pro ČR důležitější než abstraktní řeči o lidských právech.
Nově se u projednávání vyvěšení tibetské vlajky objevil poukaz na válčení v subsaharské Africe a s ním spojenou imigraci do Evropy, jejíž následky jsou pro nás důležitější. S tím nelze než souhlasit. Podání k tibetské vlajce jasně říká, že „tibetská vlajka zároveň symbolizuje nesouhlas s násilným potlačováním práv a svobod národů a menšin na celém světě.“ Tibet je skutečně jen jedním z několika národů, který spíš než o faktickou autonomii dnes hraje o přežití svébytné kultury. Mnoho lidí jej vnímá právě jako symbol útlaku. Česká zkušenost malého národa, kterému byly v historii upírány svobody a práva opakovaně, podle mě spíše vede k většímu pochopení vůči symbolickým gestům. Že gesta nemají cenu? Zavzpomínejme na nedávnou minulost, kdy se na „přechodnou dobu“ usídlila nezvaná armáda i v naší zemi. Byla tehdy vyjádření podpory a solidarity ze zahraničí bezvýznamná? Je náhoda, že například ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde sídlila sovětská jednotka, je pochopení zastupitelů pro utrpení Tibeťanů větší než v mnoha jiných městech? Osobně jsem rád, že v České republice každoročně přibývá měst a obcí, které se k iniciativě připojují. Vloni jich bylo 737 a přidaly se i některé kraje a univerzity.
Zajímavým vstupem přispěl do diskuse Jaromír Koryčanský (KDU-ČSL), když označil vyvěšení vlajky za farizejství. Poctivě míněný protest by podle něj obnášel vyzutí obuvi a svlečení oděvů Made in China. Vtírá se otázka, zda se farizejství v roce 2016 „dopustili“ symbolickými gesty ve prospěch Tibetu i ministři KDU-ČSL Bělobrádek a Herman. Osobně si to nemyslím. Na druhou stranu uznávám, že na osobním výrazu protestu vůči ekonomicky i politicky rozpínavé Číně něco je. U zastupitelstva je to obtížnější. Striptýz kolektivního orgánu, kterým zastupitelstvo je, si lze jen těžko představit. Osobně se spíše držím známého sloganu „Mysli globálně, jednej lokálně“, který mě stále nutí hledět i za pomyslné městské hradby.
Petr Kopecký
zastupitel (Sdružení nezávislých kandidátů Zdravý Rožnov)
Milý pane zastupiteli Petře Kopecký,
vyvěšování vlajek Tibetu je spontánní akcí, která nemá mezinárodního organizátora, nemá přesně definovaný cíl a tím tak může být v podstatě cokoliv, záleží na motivaci účastníka akce. Od vzpomínky na zabité Tibeťany, poukazování na porušování lidských práv v Číně, snahy od odtržení Tibetu až po prosazování majetkoprávních nároků některých vlivných skupin Tibeťanů.
Žádost, aby se město Rožnov pod Radhoštěm zúčastnilo akce „Vlajka pro Tibet“ podal spolek Lungta, který je dle stanov nevládní neziskové sdružení občanů zajímajících se o Tibet, tibetskou kulturu a tibetský budhismus. Spolek Lungta tedy není organizátor, pouze tuto akci uchopil.
V žádosti spolek Lungta uvedl cituji „ Zapojte se do akce Vlajka pro Tibet a vyvěste 10. března tibetskou vlajku na budově Vašeho úřadu nebo na jiném čestném místě. Vyjádříte tak symbolickou podporu malému národu, který má podobně jako naše země před rokem 1989 přímou zkušenost s totalitním režimem a s okupací. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech“
Usnesení zastupitelstva mělo tedy znít takto:
„ Město Rožnov pod Radhoštěm na žádost spolku se zájmem o tibetskou kulturu Lungta schvaluje, že podporuje malý národ Tibeťanů.“
Ano, takhle blbě to vypadá bez příkras.
Ponechejte možná propříště této dobré akci punc spontánnosti kořeněný jako dosud odbornou diskusí v městské knihovně. Tam to patří. Na budovu úřadu a na jednání zastupitelstva dle mého názoru nikoliv.
S přátelským pozdravem David Zapletal