Období podzimu je příhodné pro výpravu k historickým hraničním kamenům na hřebenu Veřovických vrchů a také na Bumbálce.
Hraniční kámen (hraničník) je zpravidla kamenný kvádr, nebo těleso podobného tvaru, vyčnívající ze země a označující bod na státní hranici mezi sousedními státy. Na bočních stranách hraničního kamene se nacházejí písmena nebo symboly panství, či státu a příslušné strany hranice. Hranici obvykle tvoří přímá spojnice mezi jednotlivými kameny. Pokud hranici tvoří vodní toky, pak se hraniční kameny umisťují na oba břehy.
Existují tři základní druhy hranečních kamenů na státní hranici: Základní (30x30x100 cm + 80 cm pod zemí, hmotnost asi 460 kg); hlavní hranečník (25x25x75 cm + 65 cm pod zemí, hmotnost asi 255 kg); mezilehlý hranečník (20x20x50 cm +40 cm pod zemí, hmotnost asi 109 kg).
Při vyznačování hranice panství byly rozměry hraničních kamenů jen přibližné.
Hraniční kámen na hřebenu Veřovických vrchů připomíná někdejší hranici rožnovsko-krásenského panství z období kolem roku 1624. Nachází se nedaleko zaniklé osady Hodorf. Na jižní straně jsou do kamene vytesána písmena: BFHVZ, která znamenají: Bernhard Ferdinand Herr von Zierotin.
Severní strana hraničního kamene nese nápis: (F) FII IHS (Fundatio Ferdinandi I.), Latinská zkratka IHS znamená Ježíš a je doplněna symbolem tří hřebů a kříže vystupujících z písmene H.
Hraniční kámen ve Veřovických vrších nad Zubřím představuje historickou památku, významnou jak pro Rožnovsko, Novojičínsko a Valašskomeziříčsko.
V místech, kde se hraniční kámen nachází, stávala v minulosti středověká osada Hodorf, ta na počátku 16. století zpustla. Sedlo bylo od dávných časů využíváno jako spojnice mezi jižní a severní stranou hřebene Veřovických vrchů. V současnosti se lokalita nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje a kopíruje dřívější hranice panství.
Hraniční kámen na Bumbálce. Historický hraniční kámen mezi Slovenskem a Českou republikou se nachází v oblasti Bumbálky. Jsou na tom místě hraniční kameny dva, starší pochází z roku 1906, kdy se východně od Javorníků nacházely Uhry. Starý hraniční kámen nese vytesané označení: MOR – Ostravice – H. H. – 1906 – Karlovice – UHRY.
Oproti tomu nový hraniční kámen z období po rozdělení Československa je vytesán podle předpisů a nese znaky: S – III – 1.
K letopočtům uvedených hraničních kamenů zaznamenal Čeněk Kramoliš: Rok 1620 byl ve znamení selských bouří. Valaši z Rožnova se připojili ke Vsacanům, dobyli ohrazené město Meziříčí, chtějíce učiniti je svým sídlem a činiti odtud nájezdy na statky katolických pánů. V září toho roku Vsacané a Rožnované opětovně povstali a poplenili biskupské statky.
Oproti tomu roku 1906 z hraničního kamene na Bumbálce už měli Rožnované jiné starosti. Za starostování Oldřicha Holuba budovali Na Karlově stráni pro lázeňské hosty chodníky a postavili tam pavilonek. A představitelé města požádali ředitelství pošt o zavedení česko-německého razítka v Rožnově, poněvadž pouze německé uráželo obyvatelé úplně českého města. Ráznému protestu bylo vyhověno, ale staré německé razítko bylo též ponecháno.
Nový hraniční kámen byl na Bumbálce důkladně usazený po roce 1993, kdy došlo k historickému dělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. (sb)
