Ve výstavních prostorech Sušáku je až do 28. února k vidění výstava Pozdravení pokoje, která představuje tvorbu akademického malíře Miloše Šimurdy. Návštěvníkům nabízí příležitost ponořit se do výjevů Evangelia.
„Zhruba čtyřicítka obrazů vznikla v devadesátých letech z potřeby vyzdobit provizorní modlitebnu nedaleko mého ateliéru v Bratislavě. Největší část cyklu jsem nakreslil za jediný rok,“ přiblížil Miloš Šimurda.
Tématika náboženských výjevů jej zajímá dlouho. V kompozici s názvem Emauzy, zachycuje okamžik, kdy učedníci prozřeli a poznali vzkříšení Krista, když při večeři požehnal chléb. V devadesátých letech vzniklo několik cyklů, které se opírají o realitu a o historicky ověřená ikonografická schémata zobrazování biblických témat. Setkáme se i s obrazy k meditaci nad obecnějšími tématy.
V díle Miloše Šimurdy lze ale nalézt spoustu dalších témat, zpočátku se věnoval životu a přírodě na Valašsku, později se uchýlil k abstraktním tématům s filozofickým podtextem. Mladá generace podle něj dost těžko chápe život a životní podmínky minulých generací, které ještě vzácně přežívají v horské části Radhoště, jako poslední valašští mohykáni. A ani nerozumí tvorbě, která se s určitou dávkou romantismu snaží zpřítomnit to dávné a nenávratné.
„Čas překročil období Valachů s jejich kulturou života, životních podmínek a překryl dneškem počítačů, mobilních telefonů, softwarů a hardwarů, kterým už vůbec nerozumí a s údivem se ocitá v supermarketech jako v neskutečném světě. Prudké změny jsou přirozenou součástí historie. A lidé se museli vždy s novým způsobem života vyrovnat. I výtvarné umění hledá odpovědi na nové otázky. Zamýšlí se nad stavem a perspektivou života, nad možností příznivého pokroku anebo pociťuje mnohá negativa. Je nová technika plus nebo minus? Jak chápat svět? I já se zamýšlím nad těmito otázkami ve svých obrazech. Vracím se do kontrastu světa ještě nedaleko minulého. A přece v mé společnosti s netknutou přírodou objevuji krásu světa a její oduševnělou podobu, v barvě, v oblaku, v tiché nehybnosti anebo v pohlazení vánkem s luční vůní nepokosených květů. Znenadání se však ocitám v záplavě lidského spěchu, ve starostech běžných povinností, tisíců informací, ve spletitosti vztahů. Ptám se, kde je smysl života?,“ uvedl o své tvorbě umělec.
Akademický malíř Miloš Šimurda se narodil v roce 1924 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Žije a tvoří v Rožnově pod Radhoštěm a v Bratislavě. Studium absolvoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na škole mozaiky v italské Ravenně. Vyučoval na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a na fakultě stavební Vysoké školy technické v Bratislavě. Od roku 1989 je členem Assocciacione Internazionale Mosaicisti Contemporanei v Ravenně. Od roku 1958 uspořádal několik samostatných výstav: v Praze, Krakově, Varšavě, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem, Tregastelu, Ravenně a Melbourne.
