kulturaSpektrum Rožnovska

Výstava nabízí příležitost ponořit se do výjevů Evangelia.

Podnětem pro vznik cyklu sakrálních kompozic byla pro akademického malíře potřeba vyzdobit provizorní kapli. Tématika náboženských výjevů zajímala Miloše Šimurdu velmi dlouho. V kompozici s názvem Emauzy, zachycuje okamžik, kdy učedníci prozřeli a poznali vzkříšení Krista, když při večeři požehnal chléb.

Ve výstavních prostorech Sušáku je až do 28. února k vidění výstava Pozdravení pokoje, která představuje tvorbu akademického malíře Miloše Šimurdy. Návštěvníkům nabízí příležitost ponořit se do výjevů Evangelia.

„Zhruba čtyřicítka obrazů vznikla v devadesátých letech z potřeby vyzdobit provizorní modlitebnu nedaleko mého ateliéru v Bratislavě. Největší část cyklu jsem nakreslil za jediný rok,“ přiblížil Miloš Šimurda.

Tématika náboženských výjevů jej zajímá dlouho. V kompozici s názvem Emauzy, zachycuje okamžik, kdy učedníci prozřeli a poznali vzkříšení Krista, když při večeři požehnal chléb. V devadesátých letech vzniklo několik cyklů, které se opírají o realitu a o historicky ověřená ikonografická schémata zobrazování biblických témat. Setkáme se i s obrazy k meditaci nad obecnějšími tématy.

V díle Miloše Šimurdy lze ale nalézt spoustu dalších témat, zpočátku se věnoval životu a přírodě na Valašsku, později se uchýlil k abstraktním tématům s filozofickým podtextem. Mladá generace podle něj dost těžko chápe život a životní podmínky minulých generací, které ještě vzácně přežívají v horské části Radhoště, jako poslední valašští mohykáni. A ani nerozumí tvorbě, která se s určitou dávkou romantismu snaží zpřítomnit to dávné a nenávratné.

„Čas překročil období Valachů s jejich kulturou života, životních podmínek a překryl dneškem počítačů, mobilních telefonů, softwarů a hardwarů, kterým už vůbec nerozumí a s údivem se ocitá v supermarketech jako v neskutečném světě. Prudké změny jsou přirozenou součástí historie. A lidé se museli vždy s novým způsobem života vyrovnat. I výtvarné umění hledá odpovědi na nové otázky. Zamýšlí se nad stavem a perspektivou života, nad možností příznivého pokroku anebo pociťuje mnohá negativa. Je nová technika plus nebo minus? Jak chápat svět? I já se zamýšlím nad těmito otázkami ve svých obrazech. Vracím se do kontrastu světa ještě nedaleko minulého. A přece v mé společnosti s netknutou přírodou objevuji krásu světa a její oduševnělou podobu, v barvě, v oblaku, v tiché nehybnosti anebo v pohlazení vánkem s luční vůní nepokosených květů. Znenadání se však ocitám v záplavě lidského spěchu, ve starostech běžných povinností, tisíců informací, ve spletitosti vztahů. Ptám se, kde je smysl života?,“ uvedl o své tvorbě umělec.

Akademický malíř Miloš Šimurda se narodil v roce 1924 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Žije a tvoří v Rožnově pod Radhoštěm a v Bratislavě. Studium absolvoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a na škole mozaiky v italské Ravenně. Vyučoval na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a na fakultě stavební Vysoké školy technické v Bratislavě. Od roku 1989 je členem Assocciacione Internazionale Mosaicisti Contemporanei v Ravenně. Od roku 1958 uspořádal několik samostatných výstav: v Praze, Krakově, Varšavě, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem, Tregastelu, Ravenně a Melbourne.

více

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *