V roce 2025 oslaví Valašské muzeum v přírodě 100 let své existence. Přestože má jednoznačně pozitivní přínos pro naše město i region, stále se na jeho činnost najdou i názory kritické. Spektrum Rožnovska u této příležitosti vyzpovídalo Jindřicha Ondruše (na fotu) — generálního ředitele Národního muzea v přírodě, jehož součástí je právě i Valašské muzeum v přírodě (dále jen VMP).
Je Rožnov tím správným místem pro skanzen?
Rožnov je tím nejlepším místem. Původním cílem zakladatelů muzea, tedy Musejního a národopisného spolku (zal. 1910) byla záchrana roubené rožnovské radnice. Zvažovalo se chránit radnici na původním místě na náměstí (přibližně v místě současného Alberta) a zřídit muzeum přímo zde. Avšak zakladatele ovlivnila a nadchla myšlenka „živého“ národopisného muzea, jež se v té době rozvíjela především ve Skandinávii a mezi veřejností měla nebývalý úspěch. Po konzultacích, které se ani v té době neobešly bez komplikací a výměn názorů, byl vybrán pro muzeum městský park Hájnice s vizí, že se bude v budoucnu dále rozšiřovat. Muzeum se zde rozvíjelo a vzkvétalo po celou dobu své bohaté historie. Přerostlo v Národní muzeum v přírodě a stalo se centrem muzeí v přírodě v dalších regionech ČR. Velmi se snažíme naplňovat odkaz našich zakladatelů, aby muzeum bylo muzeem živým, a navazujeme na práci našich předchůdců a muzeum dále budujeme.
Co VMP Rožnovu dalo?
V prvé řadě se podařilo zachránit místní roubené památky, které by jinak dozajista podlehly zkáze. Naprosto zásadní bylo založení muzea ale také pro nemateriální kulturu. Právě kvůli národopisné slavnosti Valašský rok, která se konala při příležitosti otevření muzea, byly obnoveny kroje, které by jinak během následujících desetiletí z Rožnova zřejmě vymizely, tak jako se stalo v mnoha jiných lokalitách Valašska. Díky obnově a další kultivaci prostřednictvím muzea se nosí dodnes, především během poutních procesí, v celé rožnovské farnosti. Otevření muzea také povzbudilo oživení lidových písní a tanců, zaznamenání velkého množství folklorního materiálu, zvyků a obřadů. Muzeum od počátku podporuje folklorní soubory nejen z Rožnova, ale z celého regionu. Právě zde se mohou soubory realizovat a hledat inspiraci pro svou tvorbu. Dá se říct, že bez Valašského muzea by Valašsko nebylo stejné a povědomí o tradiční kultuře a našich kořenech by možná rychle vymizelo tak, jako se to událo v mnoha jiných českých regionech.
Města velikosti a významu Rožnova pod Radhoštěm, a podobně mnoho obcí, si budují a provozují své vlastní městské nebo obecní muzeum, kde si připomínají svou historii a tradice. A do provozování těchto muzeí a platů jejich zaměstnanců vkládají nemalé finanční prostředky ze svých vlastních rozpočtů. Valašské muzeum v přírodě jako státní příspěvková organizace, s použitím svého rozpočtu, plní tuto úlohu pro město v míře více než vrchovaté. K tomu, zejména v situaci, kdy město nemá dostatečnou infrastrukturu, nabízí také koncertní sál či venkovní amfiteátry pro konání různě velkých, nejenom folklorních, akcí s rozmanitým publikem. Je zajímavým a reprezentativním místem, kam mohou firmy nebo i místní rodiny vzít své zákazníky nebo příbuzné. Přitom mohou obyvatelé města a regionu ve zvýšené míře využívat permanentek a celé škály zvýhodněných vstupů.
V neposlední řadě je tu význam ekonomický. V roce 2018 si nechalo muzeum vypracovat, za použití certifikované metodiky, studii „Ekonomické dopady Valašského muzea v přírodě v Rožnově a jeho návštěvníků na ekonomiku České republiky a regionu Rožnovska“. Tato studie zahrnula přímé i nepřímé dopady činnosti muzea a vyčíslení multiplikačních efektů. Výsledkem bylo, že každá koruna z veřejných rozpočtů vložená do muzea vygenerovala obrat české ekonomiky ve výši 6,30 Kč a odvody zpět do veřejných rozpočtů ve výši 1,50 Kč. Muzeum tak určitě není jenom příjemcem a spotřebitelem peněz, ale naopak je zdrojem příjmů veřejných rozpočtů, kam patří i rozpočet města. Patří mezi význačné zaměstnavatele. A je také významným zákazníkem pro místní podnikatele a dodavatele. Náramně přispívá k atraktivitě regionu a k rozvoji cestovního ruchu.
Jak velký je skanzen zaměstnavatel, jaký je jeho roční rozpočet, kolik má ročně návštěvníků? Lze finančně odhadnout hodnotu muzea?
Muzeum je význačný zaměstnavatel, a i tím přispívá k zaměstnanosti a ekonomickému rozvoji města a regionu. Je také důležitým zadavatelem veřejných zakázek, čímž opět příznivě působí na zaměstnanost a příjmy dalších podnikatelů. Počet stálých zaměstnanců Valašského muzea v přírodě je 120. K tomu přibíráme každoročně zhruba 40-50 sezónních zaměstnanců, mezi něž patří průvodci (většinou studenti), demonstrátoři, úklid, pokladní. Roční rozpočet letošního roku 2021 zatím činí 133 mil. Kč. Skutečnost loňského roku 2020 dosáhla 145 mil. Kč. Valašské muzeum v přírodě hospodaří s dlouhodobým majetkem za 600 mil. Kč. A ve své péči uchovává a opatruje několik set tisíc sbírkových předmětů nevyčíslitelné hodnoty.
Návštěvnost Valašského muzea v přírodě v posledních letech stoupala, až dosáhla v roce 2019 364 tis. V roce 2020, který byl limitován covidem, ale přišlo jenom 228 tis. návštěvníků.
Mezi některými lidmi stále slyšíme názor, že muzeum je pro Rožnov spíše přítěží. Říkají, že kdybychom nebyli turisticky vyhledávaným místem, tak je u nás levnější bydlení, nižší ceny služeb, levnější nákupy v obchodech, neměli bychom problémy s dopravou… Setkáváte se s těmto negativními názory?
Předpokládám, že to jsou spíše ojedinělé hlasy. Rozhodně tyto názory nepřevažují. Lidé, kteří k nám chodí, ať už místní nebo odjinud, mají muzeum rádi a vracejí se. Například Muzejní spolek čítá na 200 členů. Málokteré regionální muzeum se může pyšnit takovou skupinou místních podporovatelů, kteří navíc do muzea nechodí jen jako návštěvníci, ale i jako pravidelní dobrovolníci.
Rožnov je skvělé město. Nachází se v krásném přírodním prostředí, funguje tu mnoho firem a podniků poskytujících zaměstnání, občané města i širšího regionu tu nachází komplexní služby a je tu mohutné kulturní centrum poskytující obohacující prožitky, poučení i zábavu. Kulturní centrum netvoří pouze muzeum, ale i další organizace.
To vše slouží občanům města, občanům okolních obcí, ale i mnoha dojíždějícím do práce. Nalézáme se v turisty všeobecně vyhledávané oblasti Beskyd, a to spolu s kulturním centrem přitahuje návštěvníky.
Tyto přednosti, a obecně zlepšování kvality života, ale žádají stálé přemýšlení a investice do zlepšování městské infrastruktury. Mám dojem, že o to se město snaží.
Ano, návštěvníci skutečně mohou přispívat k dopravní zátěži, na druhou stranu kolony se v některých úsecích dne tvoří i v jiných částech města, když lidé cestují do práce nebo vozí děti do škol a školek. Problémy s parkováním jsou v Rožnově všude, hlavně na sídlištích. Ještě je nutno podotknout, že se s tím potýkají prakticky všechna, nejen okolní, města.
A obecně ceny a dostupnost bydlení, rostoucí ceny zboží a služeb, to je spíše důsledkem stavu a trendů v ekonomice a ve společnosti a rovněž se to dotýká i ostatních měst a obcí.
Letos na jaře to mezi částí rožnovské veřejností zajiskřilo, když jste zveřejnili plány na rozšíření muzea o nový areál Kolibiska. Místní se mimo jiné obávají zrušení zkratek vedoucích skrz budoucí areál. Plánujete v budoucnu třeba i veřejné setkání, kde byste se s obyvateli přilehlých lokalit na toto téma pobavili, nebo je už vše hotovo a do projektu už nelze zasahovat?
Záměr výstavby dalšího areálu muzea existuje už několik desetiletí. V konkrétnější podobě, vytvoření areálu Kolibiska, je ukotven v dlouhodobé strategii muzea od roku 2013. Cílem je nabídnout návštěvníkovi skutečně komplexní a úplný obraz života našich předků, tedy včetně života a kultury v nejvyšších horských polohách. V rámci České republiky bude tento areál unikátní. Přípravné práce započaly v roce 2017 a v té době proběhlo několik takzvaných ohniskových skupin, kdy jsme se skupinami zájemců přímo na místě o plánovaném projektu diskutovali. Jedno setkání bylo určeno výhradně obyvatelům Rožnova, kterých přišlo několik desítek. Další představení formou přednášky s prezentací příprav nového areálu proběhlo 24. 8. v konferenčním sále Sušáku. A v plánu je ještě několik prezentačních akcí.
Návrh stavby nového oplocení budoucího areálu jsme představili zástupcům města při osobní pochůzce. Výstavba nového oplocení probíhá v těchto měsících. Je potřeba říci, že oplocení zahrnuje pouze menší část z rozsáhlých pozemků, se kterými muzeum v této lokalitě hospodaří. Větší část zůstane nadále přístupná. Plusem pro ty, kdo sem chtějí chodit na procházky, určitě bude, že cesta vedoucí z areálu Valašské dědiny přes naše pozemky k Depozitním halám a následně k Mlýnku oplocena nebude. Zelená turistická trasa vedoucí kolem vodojemu na rozhlednu byla ve spolupráci s Klubem českých turistů přetrasována a přesměrována přes Kluzovský potok a dále se opět napojuje na stávající značení. Stále bude možnost se na rozhlednu z Tylovic dostat po značené stezce. Trasa se prodloužila cca o 400 metrů. Nová trasa je již také upravená v turistických mapách. Turisté jsou s touto změnou obeznámení a je hojně využívána. Pro usnadnění přechodu přes Kluzovský potok Valašské muzeum postavilo dřevěnou lávku.
Vstup přes nový areál Kolibisek bude mít v dohodnutém režimu město pro obsluhu rozhledny a správa městských lesů pro své hospodaření.
Tvorba nového areálu je velká práce rozsáhlého týmu lidí, je to běh na dlouhou trať. Byť už několik let probíhají přípravné práce, svážíme a opravujeme objekty a děláme stavební práce, tak kompletní dostavbu a zprovoznění máme podle přijatého harmonogramu naplánovanou až na rok 2027.
Za rozhovor poděkoval Pavel Románek
